V celém evropském hospodářském prostoru, potažmo Evropské unii neexistují striktně jednotná pravidla, která by určovala způsob, jak má být zdaněn příjem státních příslušníků zemí EU, kteří podnikají za hranicemi své domovské země.
Avšak země, jejímž je v našem případě majitel chorvatské nemovitosti daňovým rezidentem, může zpravidla zdanit příjem, z výdělečné činnosti plynoucí z nemovitostí či jiných zdrojů nebo zisky z prodeje nemovitosti a i ty, které pobíráte v kterékoli jiné zemi mimo váši domovskou.
Daňová rezidentura, aneb kde danit příjem
Každá země definuje daňového rezidenta jinak, většinou však budete považováni za daňového rezidenta v zemi, v níž se zdržujete po dobu delší než 6 měsíců v roce. Což znamená, že obvykle zůstanete daňovým rezidentem ve své domovské zemi, pokud v Chorvatsku trávíte méně než 6 měsíců v roce.Dvojí zdanění příjmů
Ve specifických případech vás za daňového rezidenta mohou považovat obě země současně a mohou po Vás požadovat zaplacení daně. Většina zemí však mezi sebou uzavřela takzvanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, která obyčejně určuje, ve které zemi vám vzniká daňová povinnost.Pokud smlouva o zamezení dvojího se na vás nevztahuje, což však není případ Chorvatska a občanů EU, doporučujeme se obrátit na daňové specialisty v Chorvatsku nebo země, kde vám vzniká daňová povinnost.
Fiktivní daňový domicil
Problém nastává, pokud příjem z pronájmu nemovitosti v Chorvatsku představuje majoritní část Vašeho příjmu ze všech zemí, ve kterých podnikáte. V tuto chvíli vzniká takzvaný fitkivní daňový domicil, který vám dává za povinnost danit veškerý váš příjem v Chorvatsku, ikdyž nevznikl na území Chorvatské republiky.Legislativa Evropské unie nařizuje, aby bez ohledu na to, ve které zemi jste považováni za daňového rezidenta, byl váš příjem zdaněn stejným způsobem a za stejných podmínek, jako příjem obyvatel dané země. To znmená, že zdanění příjmu z pronájmu nemovitosti při daňovém domicilu v Chorvatsku se řídí stejnými podmínkami jako pro občana Chorvatska.