Avšak země, jejímž je v našem případě majitel chorvatské nemovitosti daňovým rezidentem, může zpravidla zdanit příjem, z výdělečné činnosti plynoucí z nemovitostí či jiných zdrojů nebo zisky z prodeje nemovitosti a i ty, které pobíráte v kterékoli jiné zemi mimo váši domovskou.
Daňová rezidentura, aneb kde danit příjem
Každá země definuje daňového rezidenta jinak, většinou však budete považováni za daňového rezidenta v zemi, v níž se zdržujete po dobu delší než 6 měsíců v roce. Což znamená, že obvykle zůstanete daňovým rezidentem ve své domovské zemi, pokud v Chorvatsku trávíte méně než 6 měsíců v roce.Dvojí zdanění příjmů
Ve specifických případech vás za daňového rezidenta mohou považovat obě země současně a mohou po Vás požadovat zaplacení daně. Většina zemí však mezi sebou uzavřela takzvanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, která obyčejně určuje, ve které zemi vám vzniká daňová povinnost.Pokud smlouva o zamezení dvojího se na vás nevztahuje, což však není případ Chorvatska a občanů EU, doporučujeme se obrátit na daňové specialisty v Chorvatsku nebo země, kde vám vzniká daňová povinnost.
Fiktivní daňový domicil
Problém nastává, pokud příjem z pronájmu nemovitosti v Chorvatsku představuje majoritní část Vašeho příjmu ze všech zemí, ve kterých podnikáte. V tuto chvíli vzniká takzvaný fitkivní daňový domicil, který vám dává za povinnost danit veškerý váš příjem v Chorvatsku, ikdyž nevznikl na území Chorvatské republiky.Legislativa Evropské unie nařizuje, aby bez ohledu na to, ve které zemi jste považováni za daňového rezidenta, byl váš příjem zdaněn stejným způsobem a za stejných podmínek, jako příjem obyvatel dané země. To znmená, že zdanění příjmu z pronájmu nemovitosti při daňovém domicilu v Chorvatsku se řídí stejnými podmínkami jako pro občana Chorvatska.