V prohlášení po zasedání vlády Primorac uvedl, že již dříve bylo vládou stanoveno jako cíl zvyšovat spravedlnost daňového systému a postupně přesouvat daňovou zátěž z práce na majetek, konkrétně na nemovitosti. Tento trend byl již podpořen daňovými změnami, které vstoupily v platnost začátkem tohoto roku.
Jedním z kroků bylo zvýšení autonomie místních samospráv při stanovení daně na rekreační objekty, přičemž maximální částka, kterou lze zdanit jeden metr čtvereční takové nemovitosti, byla zvýšena na pět eur. Více než 50 obcí stanovilo daň na této maximální úrovni. Jak Primorac již dříve avizoval, daň na rekreační objekty bude transformována zavedením nové daně z nemovitostí.
„Už jsem dříve říkal, že je třeba tuto daň transformovat, a to jak v rámci jasnějšího vymezení jejího názvu, tak i základu daně, tedy rozsahu nemovitostí, které budou zdaněny,“ uvedl Primorac. Kompletní balíček nového kola daňových změn má být představen v pondělí.
Návrh zahrnuje i částečné úpravy rozmezí, v němž lze tyto nemovitosti zdanit, a to zvýšením horní i dolní hranice. Místní samosprávy tak budou mít povinnost tuto daň zavést, zatímco dosud to byla pouze možnost.
Největší dopad na krátkodobé pronájmy pro turisty
Daň z nemovitostí nebude platit ten, kdo v dané nemovitosti žije, ani ti, kteří svou nemovitost pronajímají dlouhodobě. „Návrh počítá s tím, že daňový poplatník a předmět zdanění budou stanoveny v březnu daného roku a ti, kteří mají smlouvu o dlouhodobém pronájmu a pronajímají nemovitost alespoň deset měsíců v roce, nebudou platit daň z nemovitostí,“ vysvětlil Primorac.Naopak ti, kteří budou nemovitost pronajímat krátkodobě nebo ji nechají prázdnou, budou daň z nemovitostí platit. Na otázku novinářů, jak bude stát sledovat tyto situace, Primorac odpověděl: „Stát může sledovat vše.“
Primorac také avizoval zvýšení daňové zátěže krátkodobých pronájmů v turistickém sektoru, které se v současnosti platí jako paušální částka za lůžko. Podle Primorace jsou tyto částky „poměrně směšné“ a neblaze ovlivňují trh nemovitostí a ekonomiku jako celek.
Dodal také, že dlouhodobé pronájmy jsou zdaňovány poměrně mírně, avšak krátkodobé ještě méně. Mělo by tedy dojít ke sjednocení daňového režimu pro dlouhodobé a krátkodobé pronájmy. To povede k výraznému zvýšení daňové zátěže krátkodobých pronájmů, ale ta stále zůstane výhodnější ve srovnání s jinými zdroji příjmů.
Primorac také upozornil na otázku, zda je spravedlivé, že příjmy z různých zdrojů jsou zdaňovány odlišně, zejména proč je příjem z pronájmu výrazně lépe zdaněn než příjem ze závislé činnosti. „Proč tedy někdo, kdo pracuje a žije ze své práce, platí vyšší daň z příjmu než někdo, kdo se zabývá pronájmem?“ ptal se Primorac.
Kolik bude činit daň z nemovitostí?
Podle neoficiálních informací by daň mohla činit od 1 do 10 eur za metr čtvereční, přičemž výši daně bude určovat místní samospráva. Takže například vlastník domu o rozloze 100 metrů čtverečních, ve kterém nebydlí, by mohl ročně platit mezi 100 a 1 000 eury, v závislosti na rozhodnutí místní samosprávy.Co vláda plánuje dosáhnout?
Vláda tímto opatřením, jak tvrdí, chce na trh uvolnit stovky tisíc prázdných bytů. Zda se to podaří, ukáže praxe. Příkladem může být opatření APN, které mělo podpořit nákup bytů, ale ve skutečnosti vedlo k růstu jejich cen.Místopředseda vlády a ministr stavebnictví Branko Bačić je přesvědčen, že tato opatření sníží nájmy a ceny bytů. V Chorvatsku je 2,38 milionu bytů, z nichž 958 000, tedy 40 procent, není využíváno k bydlení.
Bačić upřesnil, že daň by se neplatila z nemovitostí, ve kterých občané bydlí ve svém trvalém bydlišti, ani z bytů v dlouhodobém pronájmu. Platila by se naopak za nemovitosti v krátkodobém pronájmu. Také uvedl, že se daň nebude platit z nemovitostí, které nejsou vhodné k bydlení, například kvůli chybějící infrastruktuře.
