Kromě plánů zdanit nemovitosti, které nejsou trvale obývané či dlouhodobě pronajímané, to vypadá, že stávající daň z rekreačních domů bude částečně nahrazena daní z nemovitostí, jak vysvětluje Jurlina Alibegović.
„Očekává se také, že daňoví poplatníci budou platit vyšší částky než současnou daň z rekreačních domů,“ dodává.
Aktuálně majitelé rekreačních domů, což jsou budovy, části budov nebo byty používané pouze příležitostně či sezónně, platí daň, která se od 1. ledna 2024 pohybuje mezi 0,60 až 5,00 eury za metr čtvereční užitné plochy.
V některých obcích se daň z rekreačních domů nevybírá
Výše daně, kterou majitelé platí, závisí na rozhodnutí obecního nebo městského zastupitelstva v místě, kde se nemovitost nachází. Jurlina Alibegović však poukazuje na to, že mnohé obce tuto daň vůbec nevybírají.Podle údajů Finanční správy není daň z rekreačních domů zavedena v 94 místních samosprávách, což znamená, že majitelé rekreačních domů v těchto oblastech nejsou povinni tuto daň platit. Obce a města tak z této daně neinkasují žádné příjmy.
V 57 obcích a městech na Jadranu je však daň z rekreačních domů vybírána v maximální výši pěti eur za metr čtvereční, jak uvádí dále.
Jaký má tato daň skutečný dopad na rozpočty?
Klíčovou otázkou je, jak velkou část příjmů obecních a městských rozpočtů tvoří daň z rekreačních domů. V roce 2019 přinesla tato daň 19 milionů eur, zatímco loni to bylo 24 milionů eur, což odpovídalo asi 0,5 % celkových příjmů rozpočtů.Je také otázkou, nakolik byly tyto příjmy využity ke zlepšení veřejných služeb a infrastruktury. Jurlina upozorňuje na klesající podíl výdajů na investice do komunální a společenské infrastruktury. Zda se situace změnila v roce 2024, bude jasné po zveřejnění letošních údajů o obecních a městských rozpočtech.
I když nejsou důvody pro zavedení daně z nemovitostí zcela jasné, teorie zdanění a zkušenosti jiných zemí nám ukazují různé výhody i nevýhody této daně. Není možné zmínit všechny aspekty, proto jsou zde uvedeny jen ty nejdůležitější.
Daň je vždy vnímána jako břemeno
Daňoví poplatníci nikdy neplatí daně s nadšením, zejména ne daň z nemovitostí, která bývá viditelná a často se vybírá jednou ročně. Majitelé nemovitostí často nevidí přímý užitek z této daně, nevědí, na co konkrétně budou jejich peníze využity, což u nich vyvolává pocit nespravedlnosti.Je daň z nemovitostí spravedlivá?
Otázka spravedlnosti daně z nemovitostí se objevuje často. Stejná sazba daně se uplatňuje na různé typy nemovitostí bez ohledu na rozdílnou daňovou kapacitu jejich majitelů. Navíc představuje větší finanční zátěž pro obyvatele s nižšími příjmy.V některých zemích se proto používají výjimky z daně z nemovitostí pro určité skupiny obyvatel, například podle příjmu nebo věku, aby se zmírnily tyto negativní dopady.
