Nový zákon o územním plánování jako nástroj udržitelného rozvoje
Nový zákon o územním plánování má podle chorvatského ministra pro územní plánování, stavebnictví a státní majetek Branka Bačiće přispět k dalšímu rozvoji chorvatského turismu a hospodářství, ale zároveň zajistit ochranu cenného území. Ministr to uvedl na konferenci v Opatiji, kde se zúčastnil panelové diskuse „Chorvatský turismus 2025 – Jsme připraveni?“, kterou pořádalo Chorvatské ekonomické sdružení a Fakulta managementu v turismu a pohostinství Univerzity v Rijece.
„Turismus je v Chorvatsku velkým spotřebitelem prostoru – a to především toho nejhodnotnějšího, tedy chráněného pobřeží. Prostor však nesmí být brzdou rozvoje, ale zdrojem pokroku,“ uvedl Bačić.
Cílem je kvalitní a udržitelný rozvoj turismu
Podle ministra je cílem nové legislativy umožnit kvalitní a udržitelný rozvoj turismu odpovídající možnostem země i její ekonomice. Zákon by měl vstoupit v platnost do konce roku a spolu se zákonem o turistické činnosti představuje jeden z nejdůležitějších právních předpisů pro další rozvoj chorvatského cestovního ruchu.
Omezení rozdělování vlastnických jednotek v turistických zónách
Jedním z klíčových opatření návrhu zákona je omezená možnost rozdělování vlastnických jednotek (tzv. etažování) v turistických zónách. Podmínky jsou nastaveny tak, aby se zamezilo spekulacím s nemovitostmi:
- opatření se vztahuje pouze na zóny s minimálním pětihvězdičkovým standardem,
- nejméně 70 % ubytovací kapacity musí být v hotelech, které nelze rozdělovat,
- maximálně 30 % může být ve vilách či jiných objektech, které rozdělit lze,
- etažování celé zóny je možné až po získání užívacího povolení pro celou oblast.
Zároveň bude vyžadováno, aby všechny vily nadále sloužily turistickému účelu. Budoucí majitelé jednotlivých jednotek tak budou muset mít uzavřenou smlouvu, která zajistí, že nemovitost zůstane po celou dobu v turistickém provozu.
Přísnější postihy za černé stavby
Bačić upozornil také na přijetí několika zákonů, které zpřísňují postihy za nelegální výstavbu. Nově byla stanovena i trestní odpovědnost za stavby v chráněných oblastech. Ministerstvo podle něj plánuje další zpřísnění a rozšíření těchto opatření i na jiné formy nepovolené výstavby.
Regulace kempů a mobilních domů v Chorvatsku
Další oblastí, na kterou se připravovaný zákon zaměří, jsou kempy a mobilheimy v Chorvatsku. Minister uvedl, že cílem je omezit jejich další nekontrolovanou výstavbu a stanovit jasná pravidla.
„Naším cílem je zvýšit zastavěnost kempů na 30 %, přičemž do této kapacity se budou započítávat i mobilní domky, protože se podle výkladu ministerstva i odborných komor považují za stavby,“ uvedl Bačić.
Majitelé kempů dostanou přechodné období v délce osmi let, aby mohli své areály přizpůsobit novým územním plánům.
Podíl cestovního ruchu na HDP Chorvatska
Podle údajů chorvatského statistického úřadu (DZS) činil přímý podíl cestovního ruchu na HDP v roce 2022 přibližně 11,3 %. Pokud se však započítají i navazující činnosti – doprava, obchod či služby – představuje turismus až 24–25 % chorvatského HDP.
(Zdroj: Total Croatia News, TheGlobalEconomy.com)
Proč je turismus v Chorvatsku tak přísně regulován
1. Ochrana pobřeží a krajiny
Chorvatské pobřeží patří k nejcennějším částem země – ekonomicky i ekologicky. Masivní výstavba hotelů, apartmánů a vil v posledních letech vyvolala silný tlak na krajinu i infrastrukturu. Cílem státu je nastavit jasná pravidla, aby rozvoj turismu nevedl k trvalému poškození přírody.
2. Zamezení spekulacím s nemovitostmi
V mnoha pobřežních oblastech se staví objekty deklarované jako turistické, které však slouží především k trvalému bydlení nebo investičním účelům. Nová legislativa má takovým praktikám zabránit a chránit skutečný turistický sektor.
3. Sezónnost a přetížení infrastruktury
Turistická sezóna je velmi krátká a soustředěná do letních měsíců, což způsobuje značné výkyvy v poptávce po vodě, dopravě, energii i odpadech. Přísnější územní regulace mají pomoci udržet rovnováhu mezi potřebami turistů a kvalitou života místních obyvatel.
4. Udržitelnost a kvalita destinace
Chorvatsko se snaží přejít od masového letního turismu k modelu s vyšší přidanou hodnotou – s důrazem na udržitelnost, kvalitu služeb a ochranu prostoru jako klíčového zdroje hospodářského růstu.
Cestovní ruch se přímo podílí zhruba 11 % na chorvatském HDP, zatímco jeho celkový ekonomický vliv dosahuje až čtvrtiny národního hospodářství. Regulace výstavby, vlastnických vztahů a využívání pobřežních oblastí proto nejsou projevem byrokracie, ale nezbytným krokem k ochraně strategického zdroje země – prostoru, který tvoří základní kapitál chorvatského turismu.
