Chorvatská vláda připravuje zásadní změnu legislativy, která má ukončit nelegální stavební činnost a chránit krajinu. Podle ministra územního plánování, výstavby a státního majetku Branka Bačiće se nelegální stavby brzy stanou trestným činem, a to jako součást širší reformy stavebního a bytového zákona.
Poslední možnost dodatečné legalizace
Bačić při představování návrhu zákona o dostupném bydlení uvedl, že se znovu otevírá možnost dodatečné legalizace objektů postavených před 21. červnem 2011, u nichž nebyla dříve podána žádost. Jak zdůraznil, i když oficiální termín pro legalizaci již vypršel, mnoho vlastníků dosud žádost nepodalo, což jim nyní komplikuje nakládání s majetkem. „Změnou zákona umožníme doplnění žádostí o legalizaci těchto starších staveb. Kdo však stavěl po tomto datu, se na zákonnou legalizaci vztahovat nebude a takové objekty budou odstraněny,“ uvedl ministr.
Podle Bačiće nemá tato iniciativa přinést státu velké finanční výnosy. Zatímco v roce 2011 bylo podáno přibližně 900 tisíc žádostí o dodatečné povolení, nyní se očekává, že počet bude zhruba desetkrát menší.
Nelegální stavby nově jako trestný čin
Na námitky, že stát nabízí určité formy dodatečné legalizace, ale zároveň hrozí sankcemi, ministr reagoval, že jde o odlišné situace. „Vzhledem k omezenému počtu stavebních inspektorů jsme dali obcím pravomoc sledovat a zastavovat nepovolenou výstavbu prostřednictvím městské stráže,“ vysvětlil.
Novela trestního zákoníku půjde ještě dál – nově bude nelegální výstavba kvalifikována jako trestný čin. Ministerstvo současně připravuje digitální systém založený na satelitních snímcích, který bude schopen automaticky zaznamenat změny v území. Aplikace by měla být v provozu v roce 2027 a má výrazně zefektivnit odhalování nelegálních staveb. „Klíčem je zasáhnout hned v počátku, než se stavba rozroste,“ dodal Bačić.
Program Statileo a chránění nájemníci
Součástí reformy je i pokračování programu Statileo, který vyvolal diskuse mezi zástupci důchodců a nájemníků. Ti žádali jeho zrušení kvůli údajnému porušení ústavních práv. Ministr však zdůraznil, že stát musel reagovat na dlouhodobou nespravedlnost vůči majitelům bytů, jejichž majetek byl po válce znárodněn. „Nový zákon prošel ústavní kontrolou a vyvažuje práva vlastníků s právem na bydlení,“ uvedl Bačić. Dosud bylo přijato asi 1300 žádostí a přibližně 200 případů už bylo vyřešeno.
Ministerstvo plánuje rekonstrukci státních bytů i výstavbu nových domů ve Splitu a Záhřebu, které budou určeny pro chráněné nájemníky. Ti budou mít možnost se do těchto bytů přestěhovat, zakoupit je se slevou nebo využít nabídku jednorázové platby.
Energetické úspory a dostupné bydlení
V rámci vládního programu na snížení energetické chudoby už bylo zrekonstruováno 50 z plánovaných 107 bytových domů. Současně probíhá výstavba nových bytů v podporovaných lokalitách, kde se nájemné pohybuje okolo 0,36 eura za metr čtvereční.
K veřejné konzultaci k Programu dostupného bydlení dorazilo 111 připomínek. Podle ministra budou upravena kritéria pro účast a zvažuje se i možnost zapojení malých podnikatelů. V přípravě je také nový zákon o nájemním bydlení, který má posílit právní jistotu pronajímatelů i nájemců.
Podpora mladých a statistika cen
Bačić zároveň připomněl, že díky opatření na podporu koupě první nemovitosti bylo během tří měsíců podáno 1 830 žádostí o vrácení daně z nabytí nemovitosti. Z celkového počtu bylo již 830 žádostí zpracováno a vyplaceno přibližně 7 milionů eur. Průměrný žadatel má 32 let a pořizuje byt o velikosti zhruba 66 m².
Ministerstvo rovněž zveřejnilo aktuální data o cenách. „Podle reálných smluvních údajů z letošního roku je průměrná cena bytu v Chorvatsku 2 285 eur za metr čtvereční bez DPH, zatímco v Záhřebu činí 2 487 eur,“ uzavřel ministr.
